Možná to bude znít zvláštně, ale je to fakt. My lidé jsme nejlepší běžci na dlouhé vzdálenosti na naší planetě. Ano, třeba kůň je rychlejší, to je bez debat. Ale unaví se a bude muset zastavit a odpočívat mnohem dřív než člověk.
 
Je to dáno tím, že jsme se vyvinuli ke štvaní zvěře v africké savaně. A byli jsme i jedni z nejúspěšnějších. I kdyby gazela či antilopa byla seberychlejší, unaví se a člověk ji nakonec vždy dostihne.

 
K tomu nám pomáhá několik tělesných vylepšení, které jsme postupem času získali. První z nich je, že ze všech po dvou chodících tvorech máme nejlepší balanc. Ve srovnání například s jinými primáty máme podstatně kratší ruce. Ty nám nejen pomáhají při běhu, ale dávají nám také schopnost vrhat předměty přesněji, prudčeji a dále než kterékoliv jiné zvíře.
 
Další věcí, která nám při běhu pomáhá, jsou samozřejmě naše (na primáta) poměrně dlouhé, štíhlé nohy a stavba našich chodidel. S tím souvisí i velmi úsporný způsob běhu, kdy při každém kroku využijeme část energie generované při dopadu k odrazu. Tento efektivní běh je i důvodem, proč se říká, že běhání není na snížení váhy příliš vhodné – nevydáváme při něm až tolik energie, kolik se nám zdá.
 
Tím, co z nás dělá tak úžasné vytrvalostní běžce, je však v první řadě pot v kombinaci s prakticky holou pokožkou. Ano, potí se i jiná zvířata, například už zmíněný kůň, ovšem zdaleka ne tak efektivně jako člověk. Proč je to tak důležité? Protože pot velmi efektivně ochlazuje tělo a tím zpomaluje přehřátí organismu. Právě to nám umožňuje běžet delší vzdálenosti, než kterékoliv jiné zvíře.
 
Není se tedy čemu divit, že jsou mezi lidmi v oblibě různé typy maratonů, trekkingů či přespolních závodů. Je to v naší povaze. Až tedy opět potkáte v parku běžce, kteří si před prací či po práci chtějí zatrénovat a zlepšit kondici, nesmějte se jim. Dělají jen to, k čemu jsme byli zrozeni. Místo toho se k nim i přidejte.

 
Pamatujte však, že je nutné zvolit dobrý terén. Asfaltové cesty vypadají sice pohodlně, ale velmi zatěžují klouby i vazy. Ideální je hliněná či písčitá cesta, jaké nalezneme v lesích nebo právě třeba v parcích.
 
Nemusíte se bát, když hned napoprvé neuběhnete kilometry. Brzy uvidíte, jak se s pravidelným tréninkem začne vzdálenost, kterou zvládnete překonat, rychle prodlouží. Nehledě na známý fakt, že při sportu se vyplavují endorfiny, takže to přispěje i k vaší psychické pohodě. Věřte, stojí to za to. Tak je vytáhněte pohodlné oblečení, běžecké boty a jdeme na to!